Nastudováním a zdařilým ovládnutím metody intarzie ze vzácných dřevin Michal Bačák prokázal, že kategorie ilustrace nekončí na stránkách papíru. Ačkoliv v této disciplíně čím dál častěji objevíme autorskou tvorbu aplikovanou na designérské produkty či architekturu, intarzie propojuje naráz několik řemesel, která vyžadují preciznost a plánování. Nejde o rychlou skicu, která by dynamicky zachytila umělecký rukopis. Oživování míst s nádechem První republiky se zdá být Bačákovou doménou. Není to prvně, kdy autor propojil volnou ilustrátorskou tvorbu s užitým designem v rámci dekorování interiéru. V roce 2017 vytvořil pro cukrárnu Myšák tyrkysovou tapisérii odkazující k chinoiserním námětům. Během spolupráce na dekoraci divadelního baru se studiem Olgoj Chorchoj přešel od textilu ke dřevu. V nástěnných ilustracích z palisandru oceníme schopnost využití specifického média ke stylizovanému vyprávění.
Bačák se navíc vzdal svého typického lineárního tečkovaného rukopisu ve prospěch principů intarzie, která vyžaduje plošnou geometrizaci. Je duchem doby, že se do současného umění navracejí rukodělné metody a řemesla. Svůj revival momentálně zažívá i intarzie, která je výzvou pro malíře, fotografy i ilustrátory. Marketerie může evokovat exotické asijské končiny či renesanční šlechtická sídla. Automaticky tak Bačákovy iluzivní ilustrace dostávají nádech voňavých dálek, odkud také pochází vzácné dřeviny výrazných tónů, jakým je například použitý palisandr či mahagon. Pokorné potlačení vlastního ikonického stylu je osvěžující a ukazuje autorův respekt k technologii. Zároveň odkazuje na starší návrhy intarzie v restauraci Parnas, které posloužily jako volná předloha pro magickou stylizaci rostlinných a zvířecích motivů. Liška s rohem, ibis s drinkem, zajíc s motýlími křídly či rajka hrající na klarinet pro bar Forbína jsou vtipnou glosou k barové tematice a ukazují novou formu osvobozené ilustrace, která překračuje hranice knižního formátu.
Emma Hanzlíková