Ilustrátor/ka roku
Lucie Lučanská
Zin Lawrence of Arabia Chapter 3, který v reprintu vydalo nakladatelství Fake Fake Fake, je převyprávěním jedné scény filmu Davida Leana, překročení pouště Nafúd. Slovo překročení ve všech jeho možných významech můžeme aplikovat na většinu prací, které Lucie v posledních letech vytvořila.
Obě díla za které je Lucie letos nominovaná překračují svým významem většinu zaznamenaného. V autorské knize Dentro Da Tenda (vydáno portugalským nakladatelstvím Planeta Tangerina), dva sourozenci po sto dnech putování dorazí do nové země, postaví stan a nastane noc. Sourozenci překročili do neznáma a nezbývá jim než nalézt, ne ani tak cestu zpět, jako spíše výhody toho nebýt sám. To vše v nové krajině. Kniha je nejen bravurním vyprávěním, které podporuje bohatá výtvarná rozmanitost, ale především originálním zobrazením nových přírodních světů. Vrcholná ukázka citlivosti a empatie, tak příznačná na vše to překračování.
Podchod v Jinonicích v Praze 5 je místo přímo určené k překročení, zároveň místo kde se nechcete moc zdržovat. Díky angažovanosti umělecké organizace PRAHO! project se Lucie stala výtvarnou autorkou projektu We Should Have a Talk, který se věnuje vnímání emancipace, feminismu a inkluze. Znovu překročení, tentokráte toho, jak můžeme tato témata vnímat. Ilustrace jdou v tom nejlepším smyslu naproti procházejícím, místo je najednou až nekonečné, nechce se vám opouštět prostor podchodu. Stává se bezpečím, místem které je vám blíž, než ten svět nahoře.
Nemáme tolik ilustrátorů, kteří svou prací vytrvale překračují naše hranice. Ještě než Lucie odejde někam dál, nezbývá poděkovat za to drobné zastavení času, které v roce 2024 dokázala.
Děkuji tak i za Vás.
Tomáš Luňák