CGD23

Hledáme-li nejvhodnější slovo, které popíše tvorbu Miroslavy Kohutiarové a Antonína Soukupa, je jím zcela jistě konzistence. Tedy relativní stálost a soudržnost psychických vlastností a formálních funkcí, objemů a tvarů i výtvarného jazyka. Ve společném oděvním projektu pod názvem LAFORMELA již od roku 2010 nabízí shodnost a spolehlivost v postoji. Moderní, na druhý pohled rafinované grafické oděvy se snadno kombinují mezi s sebou, bez ohledu na sezonu. Za svou kariéru tak vytvořilo duo (původně trio) pro své klienty ucelený šatník se silným názorem a jakousi anonymitou modernosti. Soudržné může někdy znamenat nudné, ale Mirka s Antonínem si neustále pohrávají s něčím prchavým, povrchním, pomíjivým a trendovým, a toto lehké napětí (někdy více a někdy možná až moc doslovné) jejich tvorbu odvádí od předvídatelnosti. Vědomě tak LAFORMELA balancuje na hranici překvapení a potvrzení.

Zřejmé to je především v nominované kolekci LAFORMELA x KB, kde ve speciální spolupráci využívali inovativní materiály z recyklovaného uhlíku. Technologie LanzaTech totiž dokáže proměnit oxid uhličitý v atmosféře na ethanol, který následně slouží k výrobě dalších materiálů. V tomto případě vzniklo vlákno, které má vzhled, vlastnosti i funkčnost blízké polyesteru. Inovativní je nejen samotný materiál, ale i způsob, jakým s netradičním a ne úplně snadným materiálem LAFORMELA pracovala. Vzali základní kódy svého estetického kodexu a vytvořili siluety (poprvé i pánské), které zůstaly moderní a aktuální, což je v kategorii ekologicky odpovědných oděvů více než neobvyklé. Ale futuričnost, kterou při této kolekci načerpali, pak využili i ve své hlavní linii, která se rovněž dostala do letošní nominace. Zde jsou nejsilnějšími prvky stylistická variabilita, balanc mezi printy a texturami, a extrémní kontrast mezi transparentností a hutností.

Jan Králíček