CGD

Grafický design, a nejen on, dnes stojí na prahu významné transformace. Zatímco v minulosti platilo, že vytvářet nové vizuální formy je časově náročná činnost spadající do kompetence lidského autora, nyní lze produkovat bezpočet imaginativních obrazů nezávisle na člověku a za zlomek vteřiny. Generativní neuronové sítě představují oborovou revoluci, ne menší, než byl vynález fotografie nebo nástup osobních počítačů. Mnozí z nás již používají nejrůznější online platformy, začleňují tyto nástroje do fáze návrhu a vnímají tuto formu umělé inteligence jako partnera v rámci kreativního procesu. Jen málokdo se však vydá hlouběji a pokusí se prozkoumat principy, na nichž tato technologie stojí. 

V tomto směru představuje projekt Programing Patterns Julie Dítětové jednu z mála výjimek. Julie zde není pouhou uživatelkou předpřipraveného programu, ale jeho spoluautorkou. Absolvovala celý vývojářský postup od sestavování vzorového datasetu přes trénování a konfiguraci neuronové sítě až po vyhodnocování výsledků. Takto vznikl specializovaný algoritmus, který je schopný reprodukovat vizuální styl zakódovaný v tkaninách z 18. století. Tento počítačový program nyní dokáže samostatně tvořit nekonečné variace těchto dekorativních vzorů. S nimi poté autorka dále pracuje. Využívá je jak v digitálním prostředí, tak je skrze tkací stroje přenáší do výšivek – do formy a materiálu, z nichž vycházejí.

Při tvorbě neuronových sítí platí, že na datech záleží mnohem více než na matematice. Zatímco rovnice v jádru sítí se od sebe liší jen minimálně, jsou to právě výuková vstupní data, která určují charakteristiku a kvalitu výstupů. Mimořádné autorčino úsilí věnované volbě a přípravě stovek reprodukcí dobových vzorů tedy ilustruje nejen základní kámen dané technologie, ale i praxi, kterou se bude ubírat stále více digitálních designérů.

Lukáš Pilka